Československý transplantační kongres

Organizace kongresu

4. československý transplantační kongres
13.-15.9.2012

Organizace kongresu

1. československý transplantační kongres
16.-18.11.2006, Brno

  • Konferenční abstrakta

    2. československý transplantační kongres
    10.-12.9.2008, Starý Smokovec

  • Konferenční abstrakta

    3. československý transplantační kongres
    16.-18.9.2010




  • Konferenční abstrakta 2008

    Abstrakta posterů – sekce lékařů

    HYDRONEFRÓZA TRANSPLANTOVANÉ LEDVINY A ZKUŠENOSTI S JEJÍM ŘEŠENÍM

    1P. Navrátil, 1J. Pacovský, 2P. Fixa, 1M. Broďák, 1M. Romžová
    1Regionální transplantační centrum při Urologické klinice FN a LF UK v Hradci Králové, Česká republika. 2Klinika gerontologická a metabolická FN a LF UK v Hradci Králové, Česká republika
    • Regionální transplantační centrum při Urologické klinice FN Sokolská 581 500 05 Hradec Králové, Česká republika

    Vyhodnocení možností rekonstrukčních operací dilatovaného močového traktu ledviny po transplantaci.
    Do retrospektivní studie bylo zařazeno celkem 11 transplantovaných pacientů, u kterých byla řešena v posledních 5 letech dilatace kalicho-pánvičkového systému, jehož etiologií nebyla stenóza ureterocystoanasto-mózy, ale primární či sekundární hydronefróza nebo překážka v průchod-nosti močovodu. Všichni nemocní byli v rámci dispenzarizace vyšetřeni ultrazvukem. Pokud byla zjištěna dilatace systému ledviny spojená s oli-gurií či vzestupem azotémie, byla indikována dynamická scintigrafie štěpu s furosemidovým testem. Řešení dilatace systému bylo vždy dvoudobé. V první době byla založena nefrostomická drenáž a stabilizována funkce štěpu. Pokud se funkce vrátila do hodnot dávajících předpoklad déle jak roč-ní bezproblémové funkce bylo s odstupem 2.-4 měsíců přistoupeno k rekon-strukční operaci. Při rekonstrukčních operacích byl využit vlastní močový trakt, močovody vlastních ledvin nebo močový měchýř.
    V souboru bylo provedeno celkem 7 rekonstrukcí se spojením močovodu vlastní ledviny a dilatované pánvičky transplantované ledviny, ve třech případech byla provedena Boariho plastika a jednou přímá pyelovezikoanastomóza. U jednoho pacienta byla rekonstrukce kontraindikována pro těžkou hypofunkci štěpu. Všechny provedené operace vedly k záchraně funkce transplantované ledviny. U jedné nemocné bylo nezbytné provést dvě reoperace pro močové píštěle. Pacient kontraindikovaný k rekonstrukci byl ponechán na nefrostomii, jako trvalém řešení. U něho byla po 3 měsících provedena akutně graftektomie pro afunkci a septický stav.
    Reoperace kalichopánvičkového systému transplantované ledviny pro její dilataci je technicky zvládnutelnou operací, která přináší dlouhodobě dobré výsledky. Etiologií dilatace je dekompenzace subklinické hydronefrózy transplantované ledviny při její atypické poloze, jizevnaté procesy v oblasti pyeloureterálního přechodu nebo v průběhu močovodu. Ojediněle se vyskytne kinking močovodu.
    Výzkum byl podpořen výzkumným záměrem MZO 00179906.

    Zpět