Československý transplantační kongres

4. československý transplantační kongres
13.-15.9.2012

1. československý transplantační kongres
16.-18.11.2006, Brno

Konferenční abstrakta

2. československý transplantační kongres
10.-12.9.2008, Starý Smokovec

Konferenční abstrakta

3. československý transplantační kongres
16.-18.9.2010

Konferenční abstrakta 2008

Abstrakta přednášek – sekce lékařů

KLINICKÝ PROGRAM TRANSPLANTACÍ LANGERHANSOVÝCH OSTRŮVKŮ V IKEM

¹L. Pektorová, ²P. Girman, ³M. Mindlová, ⁴Z. Berková, ⁵K. Zacharovová, ⁶V. Bobek, ⁷E. Vávrová, ⁸T. Koblas, ⁹E. Dovolilová, ¹⁰F. Saudek
Klinika diabetologie a Laboratoř Langerhansových ostrůvků IKEM
• Klinika diabetologie, IKEM, Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4 Krč

Transplantace Langerhansových ostrůvků (TxLO) je alternativní léčba vhodná pro vysoce selektovanou skupinu pacientů, kteří trpí labilním typem diabetu mellitu. Tento způsob terapie byl v našem centru zahájen v roce 2005. Cílem prezentované práce je zhodnotit efekt a bezpečnost této léčby.
Langerhansovy ostrůvky byly izolovány z kadaverózních pankreatů nevhodných k orgánové transplantaci. Výjimkou byly případy, kdy pacienti podstoupili resekci vlastního pankreatu s následnou autotransplantací. Samotná izolace probíhala vesterilních podmínkách izolační laboratoře podle modifikovaného „Edmontonského protokolu“. Ostrůvky se transplantovaly formou infuze po předchozí transhepatální punkci a zavedení katétru do portální žíly v lokální anestezii. Po transplantaci byli pacienti monitorováni na jednotce intenzivní péče po dobu 24 h, v dalším průběhu byly sledovány laboratorní parametry (glykovaný hemoglobin HbA1c, c-peptid, denní spotřeba inzulínu).
Od 1/2005 do 4/2008 jsme provedli 19 implantací Langerhansových ostrůvků u14 příjemců. Jedenáct pacientů podstoupilo alogenní transplantaci z důvodu labilního diabetu, tři pacienti podstoupili autotransplantaci ostrůvků z důvodu resekce pankreatu. Průměrné celkové množství (±SD) transplantovaných ostrůvků po první implantaci bylo 356.000 ± 118.000 IEQ; po 2. implantaci 745.000 ± 177.361 IEQ a po 3. implantaci 941.000 IEQ. Úspěšná transplantace vedla k redukci dávek inzulínu a to z původních 35,5 ± 20,25 IU/den na 24,0 ± 15,44 IU/den v prvním měsíci a na 18,5 ± 18,0 IU/den po půlroce sledování. HbA1c (%±SD) poklesl z původních 7,4 ± 2,2 před Tx na 5,85 ± 1,30 a 5,1 ± 0,99 v 1. a 6. měsíci po transplantaci. Průměrné bazální koncentrace c-peptidu byly nulové před transplantací a 0,28±0,17 pmol/ml 6 měsíců po transplantaci. U všech pacientů došlo k vymizení těžkých hypoglykémií a ke stabilizaci diabetu. Ze závažných komplikací spojených s transplantačním výkonem došlo u jedné pacientky ke krvácení do dutiny břišní s nutností chirurgické revize a dále došlo u jedné pacientky k vasovagální synkopě s nutností volumové suplementace a přechodné oběhové podpory v den transplantace.
Izolovaná TxLO představuje relativně bezpečnou metodu, která vede ke stabilizaci glykémií, k vymizení těžkých hypoglykémií a k normalizaci dlouhodobých parametrů kompenzace. Úspěšný výkon významně redukuje celkovou denní spotřebu inzulínu, ale ani opakované implantace nemusí vést k úplné nezávislosti na exogenním inzulínu. Podporováno VZ IKEM (MZO 00023001)

Zpět