Československý transplantační kongres

Organizace kongresu

4. československý transplantační kongres
13.-15.9.2012

Organizace kongresu

1. československý transplantační kongres
16.-18.11.2006, Brno

  • Konferenční abstrakta

    2. československý transplantační kongres
    10.-12.9.2008, Starý Smokovec

  • Konferenční abstrakta

    3. československý transplantační kongres
    16.-18.9.2010




  • Konferenční abstrakta 2008

    Abstrakta posterů – sekce lékařů

    VITRIFIKACE AMNIOVÉ MEMBRÁNY PRO TRANSPLANTACE V OčNÍM LÉKAŘSTVÍ – MODEL PRO VITRIFIKACI ROHOVKOVÝCH LAMEL.

    1K.Jirsová, 1I. Krabcová, 2J. Bednár
    1Oční tkáňová banka a Laboratoř biologie a patologie oka VFN a 1. LF UK Praha, 2Ústav buněčné biologie a patologie, 1. LF UK Praha

    Vitrifikace je alternativní metodou kryokonzervace. Obě metody umožňují dlouhodobé uchování tkání. Důvodem, pro který se zatím nepoužívají ke skladování rohovkových lamel, je masivní poškození endotelu rohovky během zmrazení/vitrifikace a následného rozmrazení. Jako model metody vitrifikace rohovkových lamel (endotel s Descemetovou membránou) jsme zvolili strukturálně podobnou tkáň, amniovou membránu (AM), která má v oční transplantologii široké uplatnění v léčbě defektů epitelu na povrchu oka. Cílem práce bylo vitrifikovat a rozmrazit AM tak, aby zůstal zachován co nejvyšší počet živých buněk.
    Vzorky AM na nitroacetátovém nosiči byly bez mechanického vyhlazení (skupina 1) a po mechanickém vyhlazení (skupina 2) prudce ochlazeny v kapalném ethanu (-183°C) a uchovány při teplotě tekutého dusíku. Rozmražení proběhlo v lázni s médiem (Dulbecovo minimální esenciální médium s 10 % bovinního séra) zahřátým na teplotu 40°C. Vzorky byly skladovány v médiu při teplotě 37°C 24, 72 hodin a 7 dní. Kontrolní nevitrifikované vzorky (skupina 3) byly uchovány v médiu za stejných podmínek. Vitalita epitelu AM obou skupin byla hodnocena pomocí flourescence kalceinu (indikuje přítomnost živých buněk) a ethidium homodimeru-1(indikuje přítomnost mrtvých buněk).
    Ve skupině 1 bylo detekováno 60 %, ve skupině 2 85 % živých buněk epitelu. V kontrolní skupině jsme zaznamenali 95 % živých buněk. Počet živých epitelových buněk AM ve skupině 1 a 2 se nelišil v závislosti na délce uchování po rozmražení.
    Po vitrifikaci a následném rozmrazení jsme zaznamenali přítomnost živých buněk epitelu amniové membrány. Vyvinuli jsme metodu uchování AM, při které zůstává zachována vitalita tkáně. Zároveň jsme připravili model pro uchování rohovkových lamel.

    Zpět