Československý transplantační kongres

Organizace kongresu

4. československý transplantační kongres
13.-15.9.2012

Organizace kongresu

1. československý transplantační kongres
16.-18.11.2006, Brno

  • Konferenční abstrakta

    2. československý transplantační kongres
    10.-12.9.2008, Starý Smokovec

  • Konferenční abstrakta

    3. československý transplantační kongres
    16.-18.9.2010




  • Konferenční abstrakta 2008

    Abstrakta přednášek – sekce lékařů

    PROFILY INTRARENÁLNÍ EXPRESE GENŮ PRO MARKERY ZÁNĚTU A TKÁŇOVÉHO POŠKOZENÍ V PRŮBĚHU ČASNÉ PROTILÁTKAMI ZPROSTŘEDKOVANÉ REJEKCE TRANSPLANTOVANÉ LEDVINY A JEJICH PROGNOSTICKÝ VÝZNAM

    1,2O. Viklický, 1P.Hřibová, 2J. Slatinská, 3E. Honsová, 2K. Bartošová, 4H.D.Volk
    1Transplantační laboratoř, IKEM, Praha, 2Klinika nefrologie TC IKEM, Praha, 3Pracoviště klinické atransplantační patologie, IKEM, Praha, 4Institute of Medical Immunology, Charité-Campus Mitte, Berlin, Germany
    • Klinika nefrologie, Transplantační centrum, Institut klinické a experimentální medicíny, Vídeňská 1958, Praha 4, ČR

    Časná protilátkami zprostředkovaná rejekce (AMR) představuje vzácnou komplikaci po transplantaci ledviny se špatnou prognosou a nejasnou patogenezí. Cílem této studie bylo odhalit rozdíly mezi časnou AMR a časnou rejekcí zprostředkovanou T-lymfocyty (ACR).
    Ze 730 nemocných, kteří podstoupili transplantaci ledviny v letech 2002-2005, 21 nemocných (2.9%) vyvinulo časnou (POD 9) AMR (zhoršení funkce štěpu + pozitivita C4d barvení + průkaz dárcovsky specifických protilátek). Kontrolní skupina byla tvořena 43 nemocnými, kteří vyvinuli ACR ve stejnou dobu. Část vzorku z biopsie potvrzující rejekci byla neprodleně po výkonu uchována pro pozdější molekulárně-biologické vyšetření. Pomocí kvantitativní RT-PCR metody jsme vyšetřili profily intrarenální exprese mRNA specifické pro T a B lymfocyty, cytokiny spojené s inflamací a pro další mediátory tkáňového poškození (TGF-ß1, FoxP3, TNF-., MCP-1, RANTES, HMOX1, CD3, CD20, IgJ).
    Zjistili jsme vyšší intrarenální expresi mRNA pro RANTES (p<0.05) a nižší expresi pro HOX1 (p<0.05) během AMR než při ACR. Ve štěpech, které následně selhaly jako následek AMR, byly v průběhu této rejekce nižší exprese mRNA pro TGF-ß1 (p<0.05), RANTES (p<0.05), CD20 (p<0.01), IgJ (p<0.05) a FoxP3 (p<0.05). Nižší exprese mRNA pro CD3, CD20 and IgJ byla nalezena u štěpů, které následně selhaly následkem ACR. Zvýšená intrarenální exprese mRNA pro TGF-ß1, CD20 a RANTES během časné AMR byla spojena s delším přežitím štěpů (Kaplan-Meier). Pomocí Coxovy regrese jsme prokázali, že nižší exprese mRNA pro TGF-ß1 a CD20 během AMR představuje riziko selhání funkce štěpu během prvního roku po transplantaci (ˇTGF-ß1: OR 24.0; p<0.01 a ˇCD20: OR 14.0; p<0.05).
    Nižší intrarenální exprese mRNA markerů zánětu a tkáňového poškození během časné protilátkami nebo T-lymfocyty zprostředkované rejekce je spojena s horší prognosou transplantované ledviny. Identifikace štěpů v riziku selhání může pomoci změnit terapeutické strategie s cílem odvrátit jejich nepříznivý osud.
    Podpořeno grantem IGA MZ ČR NR/9388-3/2007

    Zpět