Československý transplantační kongres
 |
|
1. československý transplantační kongres 2. československý transplantační kongres |
Konferenční abstrakta 2008
Abstrakta posterů – sekce lékařů
EXTRAPERITONEÁLNÍ TRANSPLANTACE PANKREATU SE SYSTÉMOVOU – ENTERÁLNÍ DRENÁŽÍ: čASNÉ CHIRURGICKÉ KOMPLIKACE A VÝSLEDKY
1M. Kočík, 1K. Lipár, 1M. Adamec, 1L. Janoušek, 2F. Saudek, 2P. Bouček
1Klinika transplantační chirurgie, IKEM, Praha, 2Klinika diabetologie, IKEM, Praha
• Klinika transplantační chirurgie, IKEM, Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4
V současné době je transplantace pankreatu (PTx) prováděna několika odlišnými technikami v různých světových centrech. Převažuje intraperitoneální umístění pankreatického štěpu. Přes zlepšující se výsledky v posledních letech stále přetrvává významné množství chirurgických komplikací. Cílem této práce je zhodnocení našich zkušeností, časných chirurgických komplikací a výsledků u PTx s extraperitoneálním uložením pankreatického štěpu se systémovou venózní a enterální exokrinní drenáží.
V období od března 2001 do května 2007 bylo na našem pracovišti provedeno 126 PTx, ztoho 17.5% jako izolovaných PTx. Ve všech případech byl štěp pankreatu umístěn extraperitoneálně do pravé jámy kyčelní. Cévy štěpu byly napojeny na pánevní cévy příjemce a duodenum štěpu stranou ke straně na kličku ilea po incizi peritonea.
Celkem 39 pacientů (31%) mělo chirurgickou komplikaci vyžadující operační revizi. Indikacemi k revizi bylo krvácení (7.9%), trombóza žíly (6.3%), dehiscence anastomózy duodena (1.6%), obstrukční ileus (0.8%), peripankreatický absces (1.6%) a poruchy hojení operační rány s tekutinovou sekrecí (12.7%). 3-měsíční přežívání pacientů a štěpů bylo 96.8% a 86.5%. Indikacemi ke graftektomii byla trombóza žíly (6.3%), jinak nekontrolovatelné krvácení (1.6%) a dehiscence anastomózy duodena (1.6%).
Naše výsledky ukazují, že PTx s extraperitoneálním uložením štěpu a systémovou – enterální drenáží přináší srovnatelné výsledky jako jiné techniky, kdy pankreas je uložen intraperitoneálně. Extraperitoneální uložení eliminuje intraperitoneální infekci a krvácení, umožňuje snadnější ultrazvukové vyšetření štěpu s možnou biopsií a časnější rehabilitaci a perorální výživu. Nevýhodou je častější zhoršené hojení operační rány, které může vést k prodloužení hospitalizace, ale nemá vliv na dlouhodobé přežívání.