Československý transplantační kongres

Organizace kongresu

4. československý transplantační kongres
13.-15.9.2012

Organizace kongresu

1. československý transplantační kongres
16.-18.11.2006, Brno

  • Konferenční abstrakta

    2. československý transplantační kongres
    10.-12.9.2008, Starý Smokovec

  • Konferenční abstrakta

    3. československý transplantační kongres
    16.-18.9.2010




  • Konferenční abstrakta 2006

    Abstrakta přednášek – satelitní sympózia

    MŮŽEME SE VZDÁT INHIBITORŮ KALCINEURINU?

    Kreis H.A.
    University of Paris

    Od začátku osmdesátých let minulého století jsou inhibitory kalcineurinu (CNI) základem imunosupresivních režimů. Bohužel, prospěšné účinky těchto léků jsou přinejmenším částečně doprovázeny jejich akutními a chronickými nefrotoxickými vedlejšími účinky. Novější imunosupresiva mykofenolát mofetil (MMF) a sirolimus se nejeví jako nefrotoxická, zřejmě z důvodu jejich odlišného mechanismu účinku. Inhibitory MTor (Rapamune® and Certican®) mají jedinečný mechanismus účinku, který je odlišný od CNI a ostatních imunosupresiv na trhu.
    Významným cílem léčby v budoucnosti je stanovit směry v používání imunosupresiv tak, aby se maximalizovala jejich účinnost na zabránění rejekce a minimalizovaly se jejich vedlejší účinky (zejména nefrotoxicita) u transplantace solidních orgánů.
    Hlavní problematika, která čeká na vyřešení je, zda alternativní imunosupresiva k CNI mají dostatečný imunosupresivní efekt na zabránění vzrůstající závažnosti akutní a primárně chronické rejekce, protože tyto stavy by mohly být škodlivější než nefrotoxicita.
    Další otázkou je, zda specifická toxicita těchto nových imunosupresivních látek umožní v budoucnu úplné vyřazení CNI.
    Rozporné výsledky klinických studií nám dosud neumožňují dát zcela pozitivní odpověď. Za tyto rozporné výsledky mohou být zodpovědné systémové chyby v jejich uspořádání nebo příliš předčasné analýzy jejich výsledků. Je proto nutné co nejrychleji provést řádně designované studie s příslušnými náhradními markery a dostatečně dlouhým obdobím sledování pacientů.

    Zpět