Československý transplantační kongres
 |
|
1. československý transplantační kongres 2. československý transplantační kongres |
Konferenční abstrakta 2008
Abstrakta posterů – sekce lékařů
SÉRIE KOMPLIKACÍ POZDNÍHO OBDOBÍ PO SRDEčNÍ TRANSPLANTACI – KAZUISTIKA
1J. Krejčí, 2L. Špinarová, 3P. Hude, 4L. Groch, 5J. Vítovec, 6P. Němec, 7A. Sirotková
1I. interní kardioangiologická klinika FN u sv. Anny, Brno, 2Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, Brno, 3I. patologický ústav FN u sv. Anny, Brno
• I. interní kardioangiologická klinika FN u sv. Anny Pekařská 53 656 91 Brno
Je popsána kazuistika nemocné po ortotopické transplantaci srdce (OTS) pro ischemickou chorobu srdeční. Nemocná (ročník narození 1947) byla operována 20. dubna 2002, časně pooperačně rejekce IIIA, měsíc po operaci jednou rejekce grade IB, následně byla převedena z cyklosporinu na tacrolimus (TAC) v kombinaci s mykofenolátem (MPA). Dále byla léčena pro hypertenzi, hyperlipoproteinemii a diabetes mellitus, koronarografie bez významného patologického nálezu. V roce 2005 zjištěn spinocelulární karcinom dělohy, inoperabilní, indikována radioterapie, která byla hodnocena jako kurativní. Proto redukována imunosuprese, udržovány nízké hladiny imunosupresiv - TAC v rozmezí 4-6ug/l a MPA kolem 2mg/l s uspokojivými výsledky endomyokardiálních biopsií (grade 0 resp. IA), echokardiograficky dobrá funkce levé komory štěpu s EF kolem 65%, onkologicky bez známek recidivy. V lednu roku 2006 zachyceny při ambulantní kontrole relativně vyšší hladiny imunusupresiv - TAC 12.8 ug/l, MPA 3.90 mg/l. Reagováno snížením dávek, kontrola za měsíc bez očekávaného poklesu hladin, proto další snížení dávek - TAC na 1mg-0-0, MPA na 250-0-250mg. Na květen objednána kontrolní EMB, pacientka však přichází předčasně pro dušnost a kolapsový stav, angio CT plicnice vyloučilo plicní embolii jako příčinu stavu. Laboratorně nízké hladiny imunosupresiv (TAC 3.1 ug/l, MPA 0.71 mg/l), echokardiograficky mírné zhoršení funkce levé komory (EF LK kolem 50%), provedena EMB -grade IIIA. Přeléčena pulzní terapií metylprednisolonem, následně navýšeny dávky TAC i MPA, přidány kortikoidy, kontrolní EMB po týdnu grade IB. Za měsíc kontrolní EMB grade IA. V červenci 2007 přijata pro náhle vzniklou klidovou dušnost, na EKG deprese ST úseku, elevace troponinu I a CK-MB. Provedena koronarografie s nálezem těžkého difúzního postižení RIA, ACD i RC, uzávěr periferie RC, ventrikulograficky EF LK 55%, hypokineza hrotu, hodnoceno jako NSTEMI hrotu bez možnosti koronární intervence. EMB grade 0. Převod z tacrolimu na sirolimus (SIR), po 14 dnech další rehospitalizace s recidivou akutního NSTEMI provázenou bolestmi na hrudi a projevy srdečního selhávání. Zvažována možnost reOTS, vzhledem k četným komorbiditám však neindikována, do medikace přidán clopidogrel v rámci duální antiagregační léčby. Poté úprava stavu, po 4 měsících kontrolní EMB bez rejekce, stabilní laboratorní, echokardiografický i klinický nález, který trvá i v květnu 2008 – tedy 1 rok po rejekční epizodě, která zřejmě indukovala rychlou progresi koronární nemoci štěpu.