Československý transplantační kongres

Organizace kongresu

4. československý transplantační kongres
13.-15.9.2012

Organizace kongresu

1. československý transplantační kongres
16.-18.11.2006, Brno

  • Konferenční abstrakta

    2. československý transplantační kongres
    10.-12.9.2008, Starý Smokovec

  • Konferenční abstrakta

    3. československý transplantační kongres
    16.-18.9.2010




  • Konferenční abstrakta 2006

    Abstrakta přednášek – sekce sester

    MOLEKULÁRNĚ GENETICKÉ METODY A JEJICH VYUŽITÍ V TRANSPLANTAČNÍ MEDICÍNĚ

    Hyklová K.1, Hřibová P.1, Brabcová I.1, Viklický O.1,2
    1Transplantační laboratoř CEM, IKEM, Praha, 2Klinika nefrologie TC, IKEM, Praha

    Transplantace ledviny představuje metodu volby léčby nezvratného selhání ledvin. I když s pomocí zvládnutých chirurgických technik a nových imunosupresivních protokolů bylo dosaženo významného zlepšení jednoročního přežití transplantovaných ledvin i nemocných, zůstává akutní rejekce hlavní komplikací během prvních měsíců po transplantaci.
    Významnou měrou se také podílí na vzniku chronické transplantační nefropatie, hlavní příčině ztráty funkce transplantované ledviny v dlouhodobém sledování.
    Krátkodobé i dlouhodobé výsledky transplantace ledviny jsou do značné míry určeny genetickou výbavou pacienta. Veškeré genetické informace jsou zapsané v DNA obsažené v jádře každé buňky. DNA je možné izolovat z malého množství krve. Přítomnost různých variant genů, které ovlivňují např. biologickou dostupnost imunosupresivních léčiv a tím i výskyt akutních rejekcí a případných dalších komplikací, lze zjistit pomocí metody PCR (polymerázová řetězová reakce).
    Odhalením genetické predispozice k abnormálnímu vstřebávání imunosupresivního preparátu lze u takového pacienta přizpůsobit množství podávaného léku a tím předejít nejrůznějším komplikacím.
    Kromě genetických predispozic je možné sledovat aktivitu různých genů v příslušné tkáni, vyjádřenou produkcí aktivních proteinů kódovaných těmito geny. U aktivních genů je informace z DNA přepsána do mRNA, podle které se syntetizuje příslušný protein.
    Takto lze například sledovat imunitní reakce probíhající v transplantované tkáni, a mechanizmy, které vedou ke ztrátě funkce transplantované ledviny v dlouhodobém sledování.
    Úspěch těchto analýz je do značné míry závislý na správném odběru a skladování vzorků, které zajišťují sestry pečující o transplantované pacienty. Předmětem tohoto sdělení je informovat o nových možnostech a úskalích v molekulárně genetickém výzkumu v transplantologii z pohledu sestry.

    Zpět