Československý transplantační kongres
 |
|
1. československý transplantační kongres 2. československý transplantační kongres |
Konferenční abstrakta 2008
Abstrakta přednášek – sekce lékařů
LÉČBA CHRONICKÉ HEPATITIDY C U KANDIDÁTŮ TRANSPLANTACE LEDVINY
1J. Šperl, 1S. Fraňková, 1J. Petrášek, 1P. Trunečka, 1J. Špičák, 2M. Bürgelová, 2O. Viklický
1Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum, IKEM, Praha, 2Klinika nefrologie, Transplantcentrum, IKEM, Praha
• Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum, IKEM Vídeňská 1958/9, 14021 PRAHA 4
Chronická infekce virem hepatitidy C z dlouhodobého hlediska zhoršuje přežití pacientů po transplantaci ledviny. Součástí kombinované protivirové léčby je vždy interferon alfa, díky jehož imunostimulačním účinkům nelze chronickou HCV infekci léčit u pacientů po transplantaci ledviny pro vysoké riziko ztráty štěpu. O léčbu chronické HCV infekce je třeba se pokusit ještě před zařazením pacienta do čekací listiny. U hemodialyzovaných pacientů může být ale podávání ribavirinu provázeno závažnou hemolytickou anémií i při odpovídající redukci dávky.
Šestnáct pacientů s chronickým selháním ledvin (12 mužů a 4 ženy), průměrného věku 47 let, bylo léčeno peginterferonem alfa-2a a ribavirinem v uplynulých pěti letech. Třináct pacientů podstoupilo v minulosti transplantaci ledviny, 3 pacienti byli před prvním zařazením do čekací listiny. Všichni pacienti byli infikováni genotypem 1b, medián iniciální virémie byl 1,83x10e4 IU/ml (9,1x10e2-4,69x10e5 IU/ml). Všichni pacienti zahájili léčbu peginterferonem alfa-2a v dávce 180 mcg 1x týdně, předpokládaná doba léčby byla 48 týdnů. Ribavirin v redukované dávce 200 mg dvakrát týdně byl přidán jen 4 pacientům, jejichž koncentrace hemoglobinu přesahovala ve 4. týdnu léčby 90 g/l.
Třináct pacientů (81,3%) mělo nedetekovatelnou sérovou HCV RNA ve 12. týdnu léčby. Celkem 11 pacientů (68,8%) dosáhlo setrvalé virologické odpovědi (SVR), 3 byli nonrespondenti (18,8%) a u 2 (12,5%) došlo k relapsu HCV infekce. Léčba byla účinnější u pacientů, kteří dostávali i ribavirin (SVR u 75% vs. SVR u 66% léčených pacientů), rozdíl ale nebyl signifikantní. U 8 pacientů byla léčba předčasně ukončena z důvodu nežádoucích účinků (anémie, rejekce afunkčního štěpu ledviny). Afunkční štěp in situ v době zahájení léčby mělo 6 pacientů ze 13, k akutní rejekci s nutností urgentní graftektomie došlo pouze u 2 pacientů, v obou případech byla doba od selhání štěpu do zahájení léčby kratší než 1 rok.
Léčba chronické hepatitidy C peginterferonem alfa v kombinaci s redukovanou dávkou ribavirinu je vysoce účinná i u hemodialyzovaných pacientů a indikace k léčbě byl měla být vždy pečlivě zvážena u všech pacientů s HCV infekcí před zařazením do čekací listiny.