Československý transplantační kongres

Organizace kongresu

4. československý transplantační kongres
13.-15.9.2012

Organizace kongresu

1. československý transplantační kongres
16.-18.11.2006, Brno

  • Konferenční abstrakta

    2. československý transplantační kongres
    10.-12.9.2008, Starý Smokovec

  • Konferenční abstrakta

    3. československý transplantační kongres
    16.-18.9.2010




  • Konferenční abstrakta 2006

    Abstrakta přednášek – sekce sester

    KONTROLA CYTOMEGALOVIROVÉ INFEKCE PO TRANSPLANTACI LEDVINY PREEMPTIVNÍ LÉČBOU VALGANCICLOVIREM

    Kučerová G., Körberová M., Fantová B., Žaloudková D., Reischig T.
    I. interní klinika, Fakultní nemocnice v Plzni

    Úvod:
    Cytomegalovirová (CMV) infekce je nejčastější infekční komplikací po transplantaci ledviny. Výskyt symptomatické infekce (CMV nemoc) se pohybuje od 20 – 60%. Hlavní způsob prevence CMV nemoci je podávání protivirové léčby všem pacientům v prvních měsících po transplantaci. Druhou možností je pravidelná monitorace CMV v krvi a preemptivní léčba při významné aktivitě ještě před vznikem symptomů. Cílem studie bylo zhodnotit účinnost preemptivní léčby valganciclovirem u pacientů monitorovaných pomocí detekce virové nukleové kyseliny metodou PCR z plné krve.

    Metodika:
    Zařazeni byli pacienti v riziku CMV infekce. Kvantitativní PCR CMV byla stanovována v týdenních intervalech první 4 měsíce a poté v měsíci 5., 6., 9. a 12. Při významné CMV aktivitě (?2000 kopií) byla nasazena léčba valganciclovirem. Důležitou úlohou sestry v tomto sledování bylo monitorování všech odběrů krve a okamžité nahlášení výsledků lékaři, z důvodu včasného nasazení léčby. Hlavním hodnocených parametrem byl výskyt CMV nemoci v prvním roce po transplantaci.

    Výsledky:
    Celkem bylo zařazeno 23 pacientů, všichni byli sledováni minimálně 12 měsíců. Aktivní CMV infekce (pozitivní PCR CMV) se vyskytla u 21/23 (91%) pacientů. První záchyt byl v průměru 38±14 dní po transplantaci. Významná aktivita (?2000 kopií) byla u 9/23 (39%) pacientů, kteří byli léčeni preemptivně valganciclovirem. Léčba byla dobře snášena bez závažných nežádoucích účinků. CMV nemoc vznikla u 2/23 (9%) pacientů. Oba byli z vysoce rizikové skupiny pro CMV (negativní příjemce štěpu od pozitivního dárce). Roční přežívání pacientů a štěpů bylo 100%. Průměrná hodnota glomerulární filtrace na konci 1. roku byla 1,10±0,38 ml/s.

    Závěr:
    Kontrola CMV infekce častou monitorací pomocí kvantitativního PCR CMV s následnou preemptivní léčbou valganciclovirem při významné CMV aktivitě účinně snižuje výskyt CMV nemoci u pacientů po transplantaci ledviny. Nicméně u nemocných v riziku primární CMV infekce jsou výsledky neuspokojivé.

    Zpět