Československý transplantační kongres

Organizace kongresu

4. československý transplantační kongres
13.-15.9.2012

Organizace kongresu

1. československý transplantační kongres
16.-18.11.2006, Brno

  • Konferenční abstrakta

    2. československý transplantační kongres
    10.-12.9.2008, Starý Smokovec

  • Konferenční abstrakta

    3. československý transplantační kongres
    16.-18.9.2010




  • Konferenční abstrakta 2006

    Abstrakta posterů – sekce lékařů

    ETIOLOGIE TĚŽKÉ PNEUMONIE U PACIENTŮ PO TRANSPLANTACI LEDVINY

    Levora J., Němcová D., Vavřinová H., Lyerová L., Teplan V., Viklický O.
    Transplantační centrum, Klinika nefrologie, IKEM, Praha

    Úvod:
    Cílem retrospektivní studie bylo posoudit etiologii a průběh léčby nemocných s těžkou pneumonií po transplantaci ledviny (TPL).

    Metody:
    Analyzovali jsme záznamy nemocných po TPL, u nichž byla z důvodu plicních infiltrátů nereagujících na empirickou léčbu u komunitní pneumonie nebo jako primární diagnostická metoda u nosokomiální pneumonie, provedena bronchoalveolární laváž (BAL) během posledních 32 měsíců. Empirickou léčbu tvořila většinou kombinace beta-laktamu a azithromycinu. Materiál BAL byl vyšetřen na spektrum možných patogenů.

    Výsledky:
    Celkem byla BAL provedena u 25 nemocných. U čtyřech z nich byla etiologie plicních infiltrátů hodnocena jako neinfekční (1x difúzní plicní kalcifikace, 1x kardiální selhání, 1x potransplantační lymfoproliferace, 1x hypersenzitivní pneumonie). Z ostatních 21 infekčních pneumonií bylo 17 komunitních a 4 nosokomiální. Původci nosokomiální pneumonie byli Sternotrophomonas maltophilia, Klebsiella pneumoniae, Enterococcus faecium a Staphyloccocus hominis (vždy 1x). Ze 4 nosokomiální pneumonií byla u 2 případů nutná UPV a tyto infekce byly fatální (S. maltophilia a K. pneumoniae). Původci komunitních pneumonií byli Mycoplasma pneumoniae 7x, Legionella sp. 2x, Klebsiella pneumoniae 2x, Klebsiella oxytoca 2x, Burkholderia picketti 2x, Staphylococcus aureus 1x, Aspergillus sp. 2x. V případě komunitní pneumonie byla potřeba UPV u 6/17 nemocných a mortalita 2/17 (1x Legionella sp. při neutropenií a 1x Burkholderia picketti a Aspergillus sp.). Nejčastějším patogenem komunitních pneumonií byla Mycoplasma pneumonie (7/17) a jejich průběh byl velmi závažný (UPV u 3/7). Další komplikace mykoplasmových pneumonií souvisely s redukcí imunosuprese (1x rejekce, 2x trvalé a 1x přechodné selhání štěpu).

    Závěr:
    Mycoplasma pn. představuje nejčastější patogen komunitních pneumonií u po TPL. Makrolidová antibiotika, nehledě na jejich možné interakce s imunosupresí, představují základní terapeutický přístup k léčbě závažných pneumonií.

    Zpět