Československý transplantační kongres
 |
|
1. československý transplantační kongres 2. československý transplantační kongres |
Konferenční abstrakta 2006
Abstrakta posterů – sekce lékařů
DE NOVO VZNIKLÉ MALIGNÍ NÁDORY U PACIENTŮ PO ORTOTOPICKÉ TRANSPLANTACI JATER
Poulová P.1, Trunečka P.1, Šperl J.1, Honsová E.2, Morávková L.1, Kozák T.3, Adamec M.4
1Klinika hepatogastroenterologie IKEM, Praha, 2Pracoviště klinické patologie IKEM, Praha, 3Oddělení klinické hematologie FNKV, Praha, 4Klinika transplantační chirurgie IKEM, Praha
Východisko:
De novo vzniklé maligní nádory jsou považovány za druhou nejčastější příčinu pozdní morbidity a mortality u pacientů po transplantaci jater. V řadě studií je popisováno jejich agresivní chování, obtížná terapie a z toho vyplývající vysoká mortalita postižených pacientů. Naším cílem bylo zjistit, jakým způsobem ovlivňují maligní nádory dlouhodobou prognózu nemocných po transplantaci jater v IKEM.
Metody:
Analyzovali jsme záznamy 419 pacientů, kteří podstoupili transplantaci jater (LTx) v IKEM v období od dubna roku 1995 do února 2006. Všichni byli následně sledováni dle protokolu, který zahrnuje i screening nejběžnějších nádorů. Srovnání přežívání bylo provedeno metodou dle Kaplan-Meiera.
Výsledky:
Potransplantačně bylo zjištěno 30 de novo vzniklých maligních tumorů u 26 pacientů (6,5% transplantovaných). Nejčastěji jsme diagnostikovali potransplantační lymfoproliferativní chorobu (PTLD) v 10 případech a kožní karcinom v 7 případech. Ostatní typy nádorů (karcinom prsu, plic, močového měchýře, tlustého střeva, melanom kůže, karcinom děložního čípku, laryngu a vlasového folikulu) pak v jednotlivých případech. Nepříznivou prognózu měli pacienti s monomorfní variantou PTLD (60% úmrtnost během 26 měsíců od stanovení diagnózy), dále pacienti s orofaryngeálním karcinomem (100% úmrtnost během 9 měsíců od stanovení diagnózy). Naopak žádný vliv na přežití příjemců dosud neměly ostatní tumory. Souhrnně bylo 1-, 3- a 5leté potransplantační přežití u pacientů s de novo vzniklým nádorem 96.2%, 92.3 % a 83.7%, u ostatních transplantovaných 90.0%, 87.4% a 86.1%. Rozdíl v přežití u těchto dvou skupin nebyl statisticky signifikantní.
Závěr:
Celková incidence maligních nádorů u pacientů po transplantaci jater v IKEM nebyla během 10letého sledování vysoká. Nejčastější zjištěnou malignitou byla PTLD, následována karcinomem kůže. V 5letém horizontu se přežívání postižených pacientů dosud signifikantně nelišilo od ostatních pacientů po transplantaci jater.